• Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Napiš a zmáčkni Enter
  • Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Březen 2019
Po Út St Čt Pá So Ne
« Úno   Dub »
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031
Rubriky
Nejnovější příspěvky
  • Prázdninové psaní Triumvirátu 2019 – výsledky
  • Zadání literárního cvičení – pátek 6.12.
  • Skutečně chcete psát?
  • Trnitá cesta k vydání knihy
  • Z knihovničky Triumvirátu | listopad 2019
Nejnovější komentáře
  • Jana: Zadání literárního cvičení – pátek 6.12.
  • Jana: Zadání literárního cvičení – pátek 6.12.
  • Dvcstrelec: Zadání literárního cvičení – pátek 6.12.
  • Arbara: Zadání literárního cvičení – pátek 6.12.
  • Arbara: Zadání literárního cvičení – pátek 6.12.
Facebook
logo triumvirát
  • Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Teoreticky

Tvorba světa otázkami 1: Kde berou energii?

31.3.2019
-
Publikováno sikar

Nápad na tento článek ve mně hlodal už hodně dlouho. Původně jsem si myslel, že bude jediný a obsáhnu v něm několik otázek, ale téma začalo jaksi bobtnat, otázky se hromadily, tak jsem nakonec usoudil, že série kratších článků bude ve výsledku lepší.

Celý nápad vznikl kdysi dávno právě touto první otázkou. Svému dvornímu kritikovi jsem nadnesl nápad na příběh. K ději neměl v zásadě co říct, ale jakmile jsem začal mluvit o reáliích daného světa, zarazil mě a položil dost důležitý dotaz:

Odkud berou energii?

Na první pohled se to může zdát jako prkotina. Odkud berou energii? Lidé vždy někde brali energii. Potřebujete mlít mouku? Postavte vodní nebo větrný mlýn. Nebo zapřáhněte vola, který bude chodit stále dokola. Zkrátka, získat energii není až tak složité.

S tím, jak se rozvíjí společnost a narůstá populace, se také zvyšují nároky na energii. Když přejdete ze dřeva na uhlí a později ropu, potažmo parní stroj a spalovací motory, je to značný pokrok.

Teď si ale řekněme naprosto upřímně, že tady, aspoň z pohledu naší současné společnosti, cesta končí. Ano, dnes získáváme energii spoustou způsobů, ale mnoho lidí nemá úplně představu, jak fungují některé technologie.

Jako dítě jsem si vždy představoval jaderný reaktor jako něco, co přeměňuje zelené radioaktivní záření na elektřinu jakýmsi mně nejasným scifoidním způsobem. Zjištění, že se jedná vlastně jen o trochu složitější parní stroj, pro mě bylo zklamáním. My štěpíme atomy, abychom s nimi jen a pouze vytvářeli teplo, nic víc. Řekněme, že moje chybné představy se kdysi také mohly odvíjet od kresleného vtipu, na němž zaměstnanec temelínské elektrárny vždy doma po práci připojí pracovní kombinézu krokosvorkami k žárovce, lednici, televizi…

Co budoucnost? A magie?

Pokud zabrousíte do sci-fi, pochopitelně si můžete pohrávat s myšlenkou na již zvládnutou jadernou fúzi, anihilaci hmoty a antihmoty (otázka zní, odkud tu antihmotu získávají, a zda její výroba není tak náročná, že se ani nevyplatí) nebo dejme tomu biologické reaktory vyrábějící energii pomocí pracovitých mikroorganismů.

Kol a kolem se ale většina z nás zamotá v tom, že onou energií bude nakonec elektřina. Je to jen logické, protože si můžete sice vymyslet kosmickou loď pracující na biologickém základu, v níž jsou základem hormony, enzymy, apod., ale i v živých organismech je toho stejně nakonec spousta řízená elektřinou. Jak funguje váš mozek, co? A srdce? Pokud byste zkombinovali biologii a technologii, stejně potřebujete elektřinu, a je fuk, jak ji vyrobíte.

Jakkoliv je například magie lákavá jako zdroj energie, ve výsledku se někdy ptejte sami sebe, zda to není jen převlečený jiný zdroj energie. K čemu všemu ji mág využívá? Svítí její pomocí? Pohání jí kočár bez koní? Uznávám, že mnoho magických kousků byste elektřinou či spalovacím motorem nenahradili, ale pokud pracujete s motivem magie v moderním světě, kde existuje po boku s elektřinou, nevyplatilo by se nechat nekromancií oživeného křečka běhat donekonečna v kole a napojit ho na generátor? Neříkejte mi, že by pro moderního čaroděje nebyla elektrická energie mnohdy jednodušší alternativou. Kdo má pořád čarovat? Není to únavné? Pohrajte si s tím, kombinace mohou být vtipné.

Když vymyslíte nějaký fiktivní zdroj energie, často narazíte na jeho omezení. Osobně jsem pro potřeby jednoho herního světa vymyslel krystaly, které vyzařovaly zvláštní červené světlo. Pod jeho vlivem se dávala do pohybu rtuť, kterou když jste zavřeli do skleněných trubek a nechali ji proudit, mohla pohánět například lodní šroub. Jenže to bylo tak vše, jedinou výhodou oproti parnímu stroji byla nižší hmotnost, vyvážená faktem, že jakmile vám popraskají trubky, jste upřímně řečeno v háji a ještě se možná otrávíte. Ten stroj byl strašně nepraktický.

Nejen doba, ale i místo

Důležité není jen kdy, ale také kde. Představte si situaci, kdy váš hrdina vyjíždí autem z Hodonína a během cesty si prohlíží ropné vrty.

Zní to legračně? No, tak tímhle hrdinou jsem klidně mohl být já, protože právě u Hodonína jsem ropné vrty viděl poprvé a naposledy ve svém životě. Malé, žádné obry, ale přesto viděl. Ropa se u nás těží, dokonce velmi kvalitní, vhodná například pro výrobu léků.

Pokud ale budete psát čistě podle reality a napíšete, jak je Česká republika díky svým vrtům soběstačná a vůbec nemusí dovážet výrobky z ropy, dočkáte se přinejmenším pobavených úsměvů. Až tolik se jí u nás opravdu netěží. Před časem se sice mihla zpráva o jakémsi novém velkém nalezišti, ale Perský záliv vážně nejsme.

Na tohle pamatujte i v případě fiktivního světa. Jestliže vaši kolonizátoři teraformují planetu, na které se nikdy nevyvinul život, tak na ní asi jen stěží začnou následně těžit uhlí a ropu. Ostatně, když má někdo technologii k cestě vesmírem a teraformaci, tak jen stěží ještě asi potřebuje fosilní paliva. Berte to jen jako příklad. I když, právě mě napadl příběh s tím související…

Při práci s naší realitou by vám klidně mohl stačit obyčejný školní atlas. Nevím jak vy, ale já osobně zrovna mapy s maličkými značkami znázorňujícími, kde se co těží, miloval. Mimo jiné na téhle mapě bývaly zobrazené i elektrárny, takže zase energie.

A co společnost?

To, jaký zdroj energie používáte, má pochopitelně vliv na další aspekty života. Pokud máte malé nároky na energii, které pokryjete několika vodními elektrárnami, dozajista žijete v čistším prostředí, než náročnější sousedé pálící ve svých elektrárnách denně tuny uhlí. Hned lze pracovat s takovými detaily jako nemoci obyvatel měst zahalených v uhelném dýmu.

Věřte tomu nebo ne, ale právě na rozdílném způsobu získávání energie lze založit příběh a ani se nemusí jednat o ekologickou agitku. Jedna země pálí ropu a uhlí, zatímco u sousedů někdo objevil tisíciletí ztracený magický motor, který se posléze naučil úspěšně sám vyrábět. Je výkonný, čistý a nepotřebuje zjevně palivo. Jediný rozsvítí celé město a jím poháněné lokomotivy jezdí několikanásobně rychleji a utáhnou mnohem víc vagónů. Co na to na fosilních palivech závislý soused? Jakým směrem se bude příběh ubírat? Válkou nebo obchodním jednáním?

Zní to jako trivialita, ale…

Otázka, odkud berete energii, může vážně působit jako podružnost, ale zkuste si ji někdy položit, protože upřímně, když jsem na ni byl otázán naposledy já, zjistil jsem, že můj příběh má vlastně ještě jednu rovinu, o které jsem do té chvíle neměl tušení.

Sikar

magie
sci-fi
Sikar
tvorba světa
31.3.2019
Email
9 komentářů

Související příspěvky

Další zajímavé příspěvky, které chcete přečíst
Teoreticky

Jak se bude jmenovat? Aneb o důležitosti a nedůležitosti jména.

2.2.2018
-
Publikováno Míša

Na otázku, jak pojmenovat svého hrdinu či padoucha, narazí pravděpodobně čas od času každý autor – a také …

Číst více
2.2.2018
Publikováno Míša
Teoreticky

Host: Leonard Medek – Smažení kroužků

25.12.2017
-
Publikováno Míša

Opět tu máme hosta. Tentokrát ale hosta skutečného, nebude se jednat o stálejší spolupráci. Tady na stránkách ho …

Číst více
25.12.2017
Publikováno Míša
Teoreticky

Dvojtečka, středník, tři tečky…

22.1.2019
-
Publikováno Arenga

Dnešní článek bude opět o interpunkci. Zatímco v tomto článku, který vyšel závěrem minulého roku, jsem se snažila …

Číst více
22.1.2019
Publikováno Arenga
← DALŠÍ ČLÁNEK
Tvorba světa otázkami 2: Proč se ještě nevyvraždili?
PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK →
Temné stránky hrdinů

9 Komentářů

Tvorba světa otázkami 1: Kde berou energii?.
  1. Zlý strýc Leonard
    31.3.2019 @ 22:00
    -
    Odpovědět

    “Bylo to jak výbuch, jako salva, když se žárovkou přišel Thomas Alva; jak když pustíš tygry do arény, a začalo se makat na tři směny,” zpívá v jedné písni Dobeš. To jenom na doplnění k tomu, jak používaná energie změní způsob života. Neb to není vtip, trojsměnný provoz je skutečně přímý důsledek elektrického osvětlení…
    (A Sikare, když to domyslíš, zjistíš, že ten rtuťový stroj by nakonec nijak výrazně lehčí nebyl. Uvážíme-li množství rtuti, potřebné k dostatečnému setrvačnému momentu, plus váhu skla – nejspíš olovnatého, každopádně mocně silnostěnného, aby to vůbec vydrželo -, dostaneme se k parametrům, které tak dvakrát třikrát překonají odpovídajícně výkonný spalovací motor.)

  2. Ran Mori
    1.4.2019 @ 9:34
    -
    Odpovědět

    Chudák křeček ?D
    Ale jo, tohle vždycky dostane mého manžela, když přiletí ufouni a začnou nás vyhlazovat jen proto, že potřebují vyčerpat mořskou vodu, pač z ní potřebujou vodík jako palivo. Že je vodíku ve vesmíru všude habaděj a ještě by ho ani nemuseli cedit a filtrovat z něj sůl, to už nikdy autory nezajímalo, protože to dá rozum. Pak by se přece nemohla odehrát válka mezi ufouny a lidmi 😀

  3. Adhara
    1.4.2019 @ 15:25
    -
    Odpovědět

    Pre môj pravdepodobne nikdy nezapísaný fantasy svet som dala znamienko rovná sa medzi mágiu a životnú energiu. Keď sa čaruje, niečo živé musí zoslabnúť, poraniť sa. Alebo, ak je to malé a slabé, prípadne kúzlo je veľké, musí to umrieť. A keďže kvôli morálke dobrí mágovia čerpajú životnú alias magickú energiu najčastejšie sami zo seba, majú krátky a bolestivý život plný jaziev, ktoré im nenarobili protivníci – temní mágovia – ale ktoré si pri bojoch s nimi museli urobiť sami! No bojím sa, že som zase iba objavila Ameriku. Stretol sa už niekto z vás vo fantasy s niečím takým?

    • Zlý strýc Leonard
      1.4.2019 @ 17:02
      -
      Odpovědět

      Když to rozsekám na dílčí prvky, žádný sám o sobě není nic moc nového. Čerpání z životní síly? Rituální oběti, vampyrismus… Sebepoškozování? To dokonce patří k reálným šamanským praktikám. Sebeobětování ve jménu dobra? Toho jsou všude mraky… Ovšem takhle pohromadě, jako propracovaný systém, to už celkem originální je. Směle do toho.

    • Jergon
      2.4.2019 @ 20:05
      -
      Odpovědět

      Nn, s tím jsem se ve fantasy nesetkal – nenapsal to Tolkien v Pánovi prstenů, takže to pochopitelně nebude ani v žádné jiné…:-/
      Ale napadá mě – je nějaký důvod, proč by dobrý mág nemohl načerpat energii třeba z toho, že si poseká zahrádku nebo sklidí úrodu v sadu či na políčku? 😉

      • Adhara
        3.4.2019 @ 10:26
        -
        Odpovědět

        To je ošetrené. Háčik je v tom, že čím je tvor vyspelejší, tým väčším množstvom životnej/magickej energie disponuje. Najviac jej má v mojom svete človek a ešte nejaké vzácne magické zvery, ktoré ale bežne neprichádzajú do úvahy. Druhý problém je v tom, že energiu netreba len na kúzlo samotné, ale aj na prenos energie od zdroja v mágovi (čo je kúzlo samo osebe), čo prináša ťažké straty. Pri rastlinách by strata presiahla zisk, pri malých živočíchoch tiež a pri väčších by na lepšie kúzlo potrebovali zabiť celé stáda (aj také prípady moja história pozná). Preto je pre mága spravidla výhodnejšie použiť tú energiu, čo má sám v sebe. Ale temní mágovia sa s tým pochopiteľne nepárajú – ich prisluhovači odchytávajú ľudí, je jedno akých, lebo majú len jediný účel – byť mágovi k dispozícií ako živé (a spravidla nie dlho živé) zásoby energie. Už len z tohto dôvodu treba temných mágov ničiť.

    • ioannina
      3.4.2019 @ 8:27
      -
      Odpovědět

      Podobné motivy jsou třeba u Bujoldové (pro kouzlo smrti musí ten, kdo ho sesílá, sám umřít) a Pratchetta (na druhé straně páky, kterou něco magicky zvedáš, je tvůj mozek, který ti, když to přeženeš, může vytéct ušima), obdobný je i koncept many. Obecně v anglických diskusích psavců se člověk setká s myšlenkou, že za magii by se mělo něčím platit, ale pokud to zpracuješ do vlastního koherentního systému, neviděla bych v tom až takový problém. Dokonce z toho můžeš vytřískat krásnou (pod)zápletku.

      • Adhara
        3.4.2019 @ 10:34
        -
        Odpovědět

        Pratchetta som čítala, ale podobnosť mi to neevokovalo, to kúzlo smrti tiež neznie príliš podobne – môj mág môže zabiť vysatím životnej/magickej energie svojej obete a je to jediný prípad kúzla, ktoré mu energiu dokonca pridá.

        Veď to, že za mágiu treba niečím platiť. Vždy som sa divila, že keď sú mágovia takí všemocní, čo sa trápia nejakým slúžením ľuďom, veď si predsa môžu vyčarovať jedlo, zlato, prístrešok, všetko pre pokojný život a nemusia sa otravovať s nejakou ľudskou spoločnosťou, so zarábaním peňazí a podobne. Tento “paradox mágie” som našla ošetrený len u Le Guinovej a jej Zememorí. A tak vznikol môj svet, kde sa za mágiu platí naozaj veľmi draho a byť mágom nie je plus ale skôr mínus. Teda, byť kladným mágom.

  4. TlusŤjoch
    2.4.2019 @ 19:27
    -
    Odpovědět

    To mi připomíná jak ve filmu Pekařův císař využili božsku enegii Golema na pečení houstiček.

Leave a Reply to Zlý strýc Leonard Cancel Reply

Prosím chvíli počkejte
Odeslat

© 2017 Triumvirát
Tvorba světa otázkami 1: Kde berou energii? | Triumvirát