Zdravíme. Omluvte předchozí dva týdny ticha. Problémy zasáhnou čas od času každého a ani my toho nejsme výjimkou. Každopádně, jak to vypadá na čtecí frontě?
Ekyelka
Bouřková sezóna! Ne, nečtu znovu Sapkowského, jen v mojí příruční knihovně to momentálně vypadá trochu divočeji než normálně. Opět jsem přepadla mediatéku městské knihovny a ulovila další audioknížky nakladatelství OneHotBook, tentokrát ale v trochu širším žánrovém rozptylu.
Je léto a k němu patří detektivky, takže jsem si vybrala Simenona: Maigret v Picratt baru, Maigret v akci a Maigret: Je tu Felicie – vše perfektně namluvené Janem Vlasákem. To mne však nezastavilo, protože jsem sáhla i po Cizince Diany Galbadon. Zatímco kniha (či spíš bichle) mne stále víc a víc odrazovala, jak se kolem ní množily nadšené výkřiky, reklamy a seriál, audioknížka v podání Jitky Ježkové se příjemně poslouchala. A protože mi bylo té romantiky málo, znovu jsem si „přečetla“ i Malé ženy, tentokrát namluvené Andreou Elsnerovou. Ekyelka a romanťárny? Očividně umím překvapit samu sebe.
Papírové knížky? Vřele mohu doporučit Válku Červené královny, zvlášť pokud hledáte epické fantasy plné magie, severských válečníků, princů a zombíků! Mark Lawrence mívá proměnlivou kvalitu knih, jak jsem slyšela, ale tahle trilogie se mi zamlouvala od první do poslední stránky. Roztříštěná říše, v níž se Válka odehrává, se mi jeví jako velmi zábavné místo, tudíž se poohlédnu i po dalších knížkách z tohoto světa – a uvidím, zda se povídačky o kolísavé kvalitě potvrdí.
Nač se ale momentálně těším nejvíc, je Gentleman v Moskvě. Jelikož se mi zamlouvala Pravidla zdvořilosti mimo jiné i tím, jak Amor Towles dokázal mezi řádky vetknout duch swingu, bezstarostnosti a celých třicátých let, jsem opravdu zvědavá, jak se mi bude zamlouvat tenhle titul. Takže vzhůru číst!
Míša
Tenhle měsíc jsem víc knížek rozečetla než dočetla, ale i tak se najde pár kousků, které mohu doporučit.
Jedna kniha, kterou jsem dotáhla už skoro do konce je Žambochův Koniáš. V rámci doplňování vzdělání v oblasti české fantastiky jsem se na něj vrhla a musím přiznat, že mi perfektně sedí. Špinavý drsný hrdina, který na pohled není žádný klaďas, ale nakonec dělá ta správná rozhodnutí, mě baví a Žamboch má prostě výborný styl, u něhož se člověk nikdy nenudí. Posledních pár stránek doklepnu snad v nejbližších dnech.
Dorazila jsem také Perutě noci od Zuzany Hartmanové. Tohle fantasy z nakladatelství Gorgona sleduje nekromantku Nix a rytíře Beilena, kteří mají přes sebou nejednu bitvu s démony. Knížka se nicméně zaměřovala spíš na vztahy mezi postavami, což nakonenc nebylo špatné, jen to úplně neodpovídalo anotaci. Jako příjemná, dobře napsaná oddychovka ale knížka posloužila na jedničku.
A rozečetla jsem také jednu Gemmellovku, kterou jsem si pořídila za 69 Kč v Levných knihách. Last Guardian, v češtině Poslední strážce, je kniha ze Sipstrassi ságy a v angličtině má ještě větší říz než v překladu. Pokud vám tedy čtení v originále nevadí a máte cestu kolem zlevněnek, vřele doporučuji zastavit se tam.
Sikar
Je to slabota. Dočetl jsem Bad Man a rozečetl Moon over Soho od Bena Aaronovitche, protože série o Peteru Grantovi mě docela chytla. Dokonce mám pocit, že druhý díl mě baví víc než první. Ano, jak je vidno, čtu teď hlavně anglicky.
Dál jsem přelouskal Hildu a parádní slavnost. Definitivně jsem uznal, že oproti komiksům se jedná o přepis seriálové verze, což je jenom dobře, protože netuším, kdy bych se na ni zvládl podívat. Jelikož je Hildin svět místo, v němž bych se klidně rád ztratil, přelouskal jsem po půl roce znovu i všechny komiksy, co u nás vyšly. Opět jsem sténal u strašně otevřeného konce posledního dílu a teď mi Google prozradil, že další vyjde až příští měsíc. Tím nemyslím české vydání, na to si asi ještě chvíli počkáme.
Poštou mi dále přišel reklamní komiks Otáček a Ráček na Hané. Google prozradil, že tahle komiksová série propagující Ottovo mýdlo z Rakovníka, měla poměrně dost epizod a díl o uhelných dolech jsem dokonce našel k přečtení online. Až jsem se divil, že se nejedná o pradávno zapomenutou záležitost. Pak přišla ještě jedna reklamní brožurka, čtvrtá příhoda Jarky Zoubka , kterou jsem dosud neměl čas přečíst. Ano, někdy mi rukama projdou prapodivné věci.
Související příspěvky
Název článku by mohl inklinovat k tomu, že budu zdůrazňovat, jak se má člověk cítit dobře, když vyhraje, …
Knihomol to má v životě těžké – dívají se na něj jak na blázna, když vpadne do knihkupectví …
Kde hledáte inspiraci? Otázka, kterou nenávidí snad každý autor. Protože je to ale zajímavé téma k zamyšlení, rozhodli …