Čekali jste dlouho. Za to se omlouvám, nesu na tom největší podíl viny já. Co přesně a jak přesně se dělo, vysvětlím v nějakém následujícím článku. Ale teď je čas konečně našim dvanácti účastníkům sdělit, jak dopadli.
Ve vyhlašovacím článku si můžete osvěžit propozice, pokud vám ale stačí krátká rekapitulace, pak téma bylo Pečené kuře a další alternativy k nekromancii a forma/žánr pro tentokrát zněla povídka v dopisech. Ani jedno z toho nebylo vůči autorům příliš vstřícné, takže o to raději jsme byli, když se jich sešel celý tucet.
Nejčastěji dopisový žánr sváděl, asi svou určitou zastaralostí, k vyjadřování jako z viktoriánských románů, ať už se sám děj v takových dobách odehrával nebo ho autoři umístili do fantasy krajiny. Jedna třetina se tomuto trendu vymkla, jedna povídka dokonce byla ve formě e-mailů, a skutečně se o nekromancii jednalo.
Poměrně velká část se vydala akademickou formou. O různé univerzity, výzkumy a badatele nebyla nouze. V jednom případě našla nekromancie vojenské využití, v dalším byla povídka zarámována do trestu a v jedné povídce k nekromancii vedla čirá hamižnost.
Žádná povídka nebyla diskvalifikována.
Hodnotili jsme já, Ekyelka a Sikar (uvedeno dle abecedy). Každý účastník mohl získat nejvíce 70 bodů od každého, celkem 240 (to se nepovedlo nikomu) a nejméně 0 bodů (to se nepovedlo také nikomu). Nejvyšší bodové ocenění pro jednu povídku udělila Ekyelka, nejnižší Sikar. Ani jedna povídka ode mě nezískala 60 bodů a více. 12 účastníků po max. 70 bodech znamenalo, že každý hodnotící mohl rozdat 840 bodů. Já jich udělila 627, Ekyelka 622, Sikar 640. Největší bodový rozdíl v hodnocení jedné povídky byl 14 bodů, v případě nejmenšího rozptylu to byl rozdíl o 3 body. A teď se pojďme podívat, jak jsme je rozdělili:
Soutěžní pole otevírá ze spodní strany David Šťastný a jeho Pražský Nekromikon se 113 body.
Na 11. místě se nachází Lukáš Jordán a Veledílo.
O devátou a desátou příčku se dělí abecedně podle názvu povídky Adéla Kazdová s povídkou Naše dobrodružství a netvor v Dánsku a Nikol Horáková s povídkou Spektrum života, aura smrti.
Osmé místo obsadil Rostislav Aubrecht a Ztracená večeře (můj osobní favorit, ale proto nás hodnotí víc).
Šesté a sedmé místo bylo opět sdílené, abecedně podle názvu povídky Jan Kotalík s Nekroterikem a Jindřich Martínek s povídkou O neštěstí Mill Zhender.
Páté místo obsadila Barbora Stránská a její Bakalář Magastronomie, čtvrté zas Barbora Žampachová a Tohle doma nezkoušejte (holky, my se nedomluvili, prostě to tak vyšlo).
Kdyby dorazilo o povídku více, začali bychom v tuto chvíli vyhlašovat odměny, ale protože vás bylo dvanáct, zůstane třetí Tomáš Klein a jeho Ráj, z něhož nemůžeme být vypuzeni (favorit Ekyelky spolu s vítězem), i druhý Ondřej Hlava s Kožešníkovým stínem (Sikarův favorit) bez odměny mimo pomyslné vystoupání na virtuální stupně vítězů.
A teď prosím potlesk pro první místo, které obsadila Petra Lukačovičová a její Osudné shledání!
Všem gratulujeme, protože u nás není vysloveně poražených, v nejbližších dnech očekávejte e-mail s rozpisem bodů a slovním hodnocením.
Gratulace Reinitě k prvnímu místu – už když jsme spolu o prázdninách konzultovali, jak daleko jsme, věděl jsem, že to má v paži lépe než já, a považoval jsem ji za vážnou konkurenci (která mě ale nutí to nevzdat).
A gratulace i ostatním, protože i 113 bodů na posledním místě naznačuje, že muselo jít o text, za který se autor nemusí stydět a rád si ho někdy přečtu.