Tento text bude navazovat na můj předchozí článek o hrdinech a zároveň mu bude tak trochu protiřečit. Již během psaní minulého článku se mi totiž v hlavě začaly vynořovat kacířské myšlenky, které se do něj nehodily. Mimo jiné jsem si uvědomila, že občas na určení toho, kdo je hrdina, slovníkové definice nestačí. Někdy může jít pouze o věc názoru a úhel pohledu.
Napiš a zmáčkni Enter
Postavy jsou taky lidi
29.3.2019
V minulém článku (odkaz) jsme se se Sikarem zamysleli nad tím, že cestující hrdina (a samozřejmě i hrdinka), zvláště pak ve světě blízkém evropskému středověku – v jeho širší definici středověku tzv. dlouhého trvání, tedy až do průmyslové revoluce –, není zpravidla vymydlený jako ze škatulky, ba naopak, že je často špinavý, páchnoucí a trápí jej hmyz včetně různých parazitů.
9.10.2018
Zjistili jsme se Sikarem, že se nám celkem dobře píší články ve dvojici, a tak jsme se rozhodli, že se s vámi podělíme o další. Hned na úvod předesílám, že tento NEBUDE o našich dětech.
7.10.2018
Začnu upozorněním: Triumvirát se snažíme držet stranou vlastních přesvědčení, ať se jedná o politická, společenská a další, a vcelku se nám to daří. Ale zatímco třeba v otázkách rasismu, náboženství a podobně jsou autoři poměrně vyvážení (čti “bijou a trápí své postavy rovným dílem”), otázky vztahů mužů a žen a jejich společenského postavení jako by zůstávaly tabu. A jelikož mám pocit, že si tím zbytečně zavíráme uličku, je čas do …
4.3.2016
Tohle by mohlo skoro patřit i do úsměvných klišé, ale ono to ani není moc úsměvné. Hned řeknu proč. Když se hrdinovi všechno daří a nenaráží na žádné překážky a protivenství, v lepším případě je to studie postavy, momentu, nebo tak něco. V tom horším je to něco neskonale otravného. Většina autorů tohle chápe, proto svým hrdinům nějakou tu překážku nachystá, ať už ve formě nepříznivé situace nebo protivníka, …
21.8.2015
Nejspíš jsem o tom už někde psala – článků o postavách, charakterech, dějových zvratech a plánování je k nalezení s nejen mým podpisem už tolik, že se možná budu opakovat. Jak jsem se však na vlastní oči přesvědčila hned v první pětici soutěžních povídek letošního Dračího řádu, nikdy není zbytečné si zopakovat základy. Vždycky se totiž objeví někdo, kdo o nich nikdy neslyšel, nebo mu jsou šumák.
20.8.2015
Ne každý příběh je potřebuje, ale když už se autor rozhodne postavit silného hrdinu bez bázně a hany, co potřebuje víc než lepou ženu k zachránění a trůn k ukořistění? Správně, nepřítele. Uveřitelného, zlého a po všech stránkách dokonalého. Jenže: kde vzít a nekrást?
12.8.2015
Pokud dnes očekáváte další z přehlídky obvyklých tvorů a potvorů z kolonky Ach postavo, musím vás zklamat. Nepravděpodobný hrdina není ani tak diagnóza nebo určitý typ charakteru, jako spíš způsob, jak se dá skrz postavu nazírat na celý příběh.
2.8.2015
Minule jsem tu nakousla, že jsou-li všechny postavy stejné, je to nuda. Napětí a chemie mezi postavami vzniká z toho, že jsou jiné. Zatímco ve svém posledním článku jsem rýpala do toho, že většina začínajících autorů vyjadřuje rozdíl v mluvě postav buď šroubovanými výrazy nebo vulgaritou, pojďme se podívat na to, co spoustě lidí uniká. Gesta. Existuje jich spousta, a zatímco já se dnes zaměřím na pár gest vyjádřených …
16.8.2014
Dneska budu stručná, tedy na sebe. Další z mé série o postavách se bude věnovat jednomu jedinému faktoru, který se často opomíjí, a to řeči. Velmi často se stává, že všechny postavy v povídce mluví stejně. Používají stejný slovník, stejný tón, stejné fráze, stejné reakce. Jestli jste to ještě nepochopili, mluví úplně všichni stejně. Identicky. Totožně. To proto, že autor je trubka.
1.8.2014
Postavy jsou taky lidi | Triumvirát