Slyšeli jsme tuhle frázi už mockrát. Od učitelů, rodičů, bet, kritiků, ti šťastnější z nás od nakladatelů. Většinou je taky doprovázena konkrétními pokyny, co s danou pasáží provést (často vyhádanými kompromisy, kdy se nám nechce přece jen ustupovat). Co ale dělat, když se vám na dotaz, co s tím, dostane pokrčení rameny. Anebo sami narazíte na pasáž, která prostě „není vono“. Jak to rozpitvat a předělat?