Příliš málo prvků fantastiky? A co s tím?

Zdravím. Opět jednou tu máme článek s mojí krátkou předmluvou. Jak vidíte, není označený jako od hosta, ale jeho autorku Arengu již jistě znáte z dřívějška. Zkrátka a prostě, dohodli jsme se na užší spolupráci, tak doufáme, že i nadále vám její postřehy přijdou přínosné.

Sikar

Pokračování textu Příliš málo prvků fantastiky? A co s tím?

Přespříliš vyvolený obětní beránek

Vyvolený. Nejspíš si představíte hrdinu, jehož příchod předpovědělo nějaké dávné proroctví. Může se dejme tomu jednat o dlouho ztraceného potomka legendárního krále, o němž se neví nic, kromě toho, že na <doplňte část těla> má mateřské znaménko ve tvaru <doplňte tvar> o velikosti mexického dolaru. Ano, zní to jako klišé, ale dává to docela smysl. Není s tím zrovna problém. Jenže co když ten váš vyvolený je přespříliš vyvolený? Pokračování textu Přespříliš vyvolený obětní beránek

Zaseknutá deska

(Hele, Cirrat.)

Nedávno jsem se velmi letmo setkala s jedním člověkem, který měl připomínku k jisté věci, dokonce velmi závažnou připomínku, ale způsob, jakým ji prezentoval, během necelé minuty stačil k tomu, aby proti sobě popudil asi sedmdesát lidí. To už je docela umění. Žel korektorům a nakladatelům, jedná se o populární umění rozšířené mezi mnoha autory. A myslím, že z nadpisu je vám jasné, o čem bude řeč. Pokračování textu Zaseknutá deska

Autorské právo není žádná sranda, díl druhý: Můj vlastní text + cizí reálie 2/2

Předem tohoto článku musím poděkovat lidem, kteří komentovali minulý článek o autorském právu. Stručně, když přijdu k nějakému dotazu, obvykle ho už mezitím někdo jiný zodpověděl za mě a navíc i lépe, než bych to dovedl já. Jinými slovy, v komentářích tu vždy rád uvítám kohokoliv, kdo danému tématu rozumí a je ochoten buď ostatním pomoct nebo nějakým způsobem článek doplnit. Ostatně, to víte, že bereme i články od hostů, že? Pokud máte pocit, že k něčemu máte co říct, klidně ho napište a pošlete nám.

Minule jsem řekl, že existují určité výjimky, kdy můžeme použít cizí reálie. Jak to s nimi tedy je? Pohovořím nejen o těch výjimkách, protože za těch pár týdnů od minulého článku se mi do pracek dostal další materiál, o kterém by bylo vhodné pohovořit. Pokračování textu Autorské právo není žádná sranda, díl druhý: Můj vlastní text + cizí reálie 2/2

O normálních postavách – Zzyrtax Nepřemožitelný vs. pan Hamáček

Pokud jste očekávali další článek o autorských právech, omlouvám se vám. Usoudil jsem, podnícen diskuzí pod článkem minulým, že to téma nechám ještě chvíli zrát v hlavě a zkusím najít víc příkladů. Takže od seriálu si dáme pauzu a podíváme se na něco jiného.

Kdo jste se předchozí dva roky zúčastnili našich přednášek na PragoFFestech, možná v následujícím článku poznáte styl kresby specifický pro mé prezentace. A mohu také slíbit, že vás další taková přednáška čeká i letos. Konec keců, jdeme na článek. Pokračování textu O normálních postavách – Zzyrtax Nepřemožitelný vs. pan Hamáček

Autorské právo není žádná sranda, díl druhý: Můj vlastní text + cizí reálie 1/2

Tento článek jsem plánoval dříve, ale jak víte, nejprve jsme nefungovali vůbec a posléze bez obrázků. Obrázky jsou totiž dost důležitá součást dnešního článku. Bez nich bych vám nemohl ukázat, v jak podivném světě žijeme. Dnes si totiž povíme o autorech, kteří mají neuvěřitelný zájem psát o něčem, co není jejich. Pokračování textu Autorské právo není žádná sranda, díl druhý: Můj vlastní text + cizí reálie 1/2

Orwell v rouše beránčím a další nechtěné skryté příběhy

Dnešní článek navazuje na pár starších. Na které konkrétně? Já sám ani nevím, je jich víc. Jenže občas je potřeba něco, co bylo klidně několikrát řečeno na okraji, říct na plnou hubu. Důvod je prostý. Čtete si takhle soutěžní povídku a najednou si uvědomíte, že nějaký konkrétní problém se objevil už zase. A ono už zase tu bylo tolikrát, že prostě o tom bude článek a ne že ne! Pokračování textu Orwell v rouše beránčím a další nechtěné skryté příběhy