Při pohledu na název dnešního článku si někteří z vás možná začali zpívat, ale abych pravdu řekl, když někdo píše o té příslovečné tisícovce mil, často mi do zpěvu není.

Pokud vás název dnešního článku vyděsil, nedivím se. Kdo se měl povraždit? Jak to souvisí s tvorbou světa? Vcelku jednoduše, jak uvidíte.

Někdy mám pocit, že strašně často začínám články prohlášením, že jsem něco zmínil v jednom nedávném článku. No, pocit to asi není. Každopádně, v jednom nedávném článku jsem zmínil, jak pomohlo, když beta čtenář navrhl, aby jedna z postav měla ráda lízátka.

Jistě jste si všimli, že k tématu částečného psaní podle her jsem si odskočil i v tomto článku, ale přesto jsem se rozhodl se k nejen atmosféře ještě pár slovy vrátit. Každopádně, mám tu pro vás i nějaké další tipy, tak jdeme na to!

Některé články se píší samy. Nebo je spíš někdo částečně napíše za vás. Než budete pokračovat ve čtení, mrkněte na screenshot diskuze, která se objevila na naší Ksichknize pod odkazem na článek o psaní podle videoher.

O tvorbě postavy a charakteru jsme toho napsali už hodně. Jak na to, čeho se radši vyvarovat, jak využívat klišé, nebo proč se jim radši vyhýbat – zkrátka každý si tu najde něco svého. Jeden aspekt jsme však mírně opomíjeli, byť v něm fakticky sami žijeme takřka denně: co když si chce autor zjednodušit práci a místo složitého vymýšlení originální postavy si vezme živého člověka jako předlohu?