Díra v ději je podobná jako díra v mostě. Nedáte si na ni pozor a už lítáte v maléru. Původně jsem chtěl napsat něco o díře v kalhotách a vykukujícím zadku, ale pak jsem se rozhlédl na ulici a uznal, že při současné módě rozervaných gatí by se mé prohlášení minulo účinkem.

Minulý článek jsem označil za mrzoutský. Dnes se však podíváme na problematiku vašeho přístupu k psaní z druhé strany. Nepřehánějte, nepřeceňujte se, ale současně taky se nepodceňujte.

Když vidíte název tohoto článku, možná si říkáte, že zase jednou chci zmínit armádu sedmi set tisíc trpaslíků. Ne že by se nehodilo čas od času ji zmínit, ale o tomhle přehánění dnes psát nechci. Nepřehánějte co? Mínění o sobě samém.

Dnešní článek bude trochu jiný než běžně. Z průběhu tohoto roku jsem několikrát psal o tom, na co se připravit, když se s psaním dostanete trochu dál a spolupracujete s redaktorem. Mezitím jsem udělal další zkušenost, a tou je úzká spolupráce s ilustrátorem.

Při psaní minulého článku jsem si opět jednou vzpomněl na humělce a hlášku, kterou jsem si kdysi vyslechl. Pojďme si ji připomenout.