Pamatuji si, jak jsem kdysi komentoval, že nemáte čtenáře seznamovat se sáhodlouhým hrdinovým inventářem, když z něj nakonec použije jen jednu věc. Stejně tak váš hrdina může klidně tahat z kapes věci denní potřeby (nůž, sirky, propisku…), aniž by bylo nutné předem varovat, že má tyto věci u sebe. Na druhou stranu se hodí zmínit fakt, že s sebou neustále nosí jen tak mocný magický artefakt schopný ničit světy. Co je ale důležité …

V okamžiku, kdy toto čtete, mi zbývá do konce Dračího řádu přečíst tři povídky (z celkem sto čtyř). Kdybych to měl shrnout, byl to slušný ročník. Jako vždy se ovšem našly povídky, jež očividně neseděly rozsahu, který pro ně autor zvolil. Co k nim mohu říct?

Někdy mám pocit, že se pohybuji v kruhu. Takovém každoročním, většinou se na jeho začátek dostanu při hodnocení Dračího řádu. Každý rok si povzdychnu, že někdo dělá něco opravdu chybně, říkám si, že za rok to nebudu muset psát znovu… načež se objeví někdo, kdo před rokem rozebraný problém dostane na úplně novou úroveň. O jednom takovém vracejícím se nešvaru si povíme dnes.

Trochu o vaření, více o psaní a hodně o přemýšlení.

Doufám, že vás nemusím seznamovat s tím, co je to Wikipedie. Jděte tam, otevřete si náhodný článek a přečtěte si ho. Hotovo? Fajn. Teď si představte situaci, kdy povídka vypadá svým způsobem podobně. A věřte tomu nebo ne, ale setkal jsem se už s třemi variantami wikipedické povídky. V zásadě vám mohu sdělit, že ne všechny ty povídky byly jako celek špatné, ale ony encyklopedické prvky je dost kazily. Čemu …

Setkal jsem se s názorem, že aby člověk mohl psát, potřebuje v první řadě dostatečnou slovní zásobu. Jo, proč ne. Jenže je také nutné umět ta slova správně poskládat k sobě, abyste nevypadali jen jako žáček první třídy, který umí používat tezaurus. Textů s bohatým výběrem slov, které byly ale napsané velice neobratně, jsem kolem sebe už viděl spoustu. Naštěstí psaní je dost o cviku. Každý nějak začínal, a pokud …