Úsměvná klišé 44: Příšerné a ještě příšernější podzemní příšery

Toto téma mě mělo napadnout trochu dřív, protože jsem ztratil báječnou možnost publikovat článek na Halloween. No nic, třeba příště. Dnes budeme hovořit o příšerách, které na naše hrdiny číhají ideálně v podzemí. O tomto tématu vzniklo mimochodem tolik filmů pochybné kvality, až se divím, že se to někdo snaží i psát. Námět je to přesto velmi oblíbený, tak se mu pojďme podívat na klišovitý zoubek. Pokračování textu Úsměvná klišé 44: Příšerné a ještě příšernější podzemní příšery

Otesánek není žrout a Zababa používá pravítko

 

Dnes začnu poněkud prazvláštní otázkou. Rozumíte všemu, co říkáte? Věřte tomu nebo ne, v běžné řeči používáme spoustu obratů, které vnímáme jako normální, ale bylo by někdy dobré se nad nimi obvykle zamýšlet, než je napíšeme. Jak se říká, dvakrát měř a jednou řež. Co bychom tedy měli radši měřit? Pokračování textu Otesánek není žrout a Zababa používá pravítko

Jak vypiglovat text

Byl jsem autorkou Míšou požádán ke článku o malou předmluvu, tak ji tu máte. Jak vidíte, text není od nikoho z původní trojice, ale současně není označený jako od hosta, což je jen první z více změn, kterých se tu dočkáte. Ze začátku jsem u článku váhal, zda není moc osobní, ale pak mi došlo, že o to vlastně jde. O dané problematice jsme tady my tři psali už dřív, ale rozhodně se hodí náhled z nového úhlu a jiné klávesnice. Dokonce si myslím, že co se týká podobných témat, která každý vnímá jinak, možná by někdy i stálo za to, dva (nebo víc?) názory postavit vedle sebe a nechat vás, ať je sami porovnáte a vyjádříte se, který je lepší. No, toho se dočkáte snad někdy jindy, dnes už předám slovo.

Sikar

Pokračování textu Jak vypiglovat text

Úsměvná klišé 43: Jsi mrtvý a navíc v pekle!

Jak se říká, člověk musí povinně dělat dvě věci – platit daně a umřít. O placení daní jsem zatím moc povídek nečetl, ale o tom, jak někdo umře, jich byla fůra. Nemám tím nutně na mysli akční příběhy nebo detektivky. Spíš chci pohovořit o případech, kdy už je postava mrtvá a přichází na řadu posmrtný život. Pokračování textu Úsměvná klišé 43: Jsi mrtvý a navíc v pekle!

Host: Míša Merglová: Jak je důležité míti Sikara

Opět jednou nám dorazil článek od hosta, který mě sice zpočátku vyděsil názvem, ale už v úvodu jsem se naštěstí uklidnil, když jsem zjistil, jak to je. Ale co bych zdržoval, račte se začíst.

Sikar Pokračování textu Host: Míša Merglová: Jak je důležité míti Sikara

Honem sežeňte novou postavu!

Určitě to znáte. Text nějak nedrží pohromadě, máte v něm díry a zdá se, že by to chtělo něco navíc, co by ho slepilo. Ačkoliv ve výsledku je lepší mít postav méně, než více (není nic horšího, než ztrácet se v záplavě jmen), občas problém vyřeší právě to, že přidáte nějakou novou. Otázka ale zní, zda na to není třeba pozdě. Pokračování textu Honem sežeňte novou postavu!

(Ne)pište trailery(?)

Dávno pradávno tomu, když jsem na těchto stránkách světu oznámil, že lidé mají psát povídky, nikoliv filmy. Jenže svět kolem nás se mění velmi rychle a máme tu nový fenomén, který stojí za to rozebrat. Dnešní problém se zase jednou bude týkat především literárních soutěží. Zmatený název článku snad pochopíte rychle. Pokračování textu (Ne)pište trailery(?)

Otevřené dopisy autorům a šokovaní nakladatelé

Každému z nás občas přijde e-mail, nad kterým zůstává rozum stát. Pamatuji si na jeden takový z dob, kdy jsme se s tehdy ještě přítelkyní zabývali tvorbou titulků k seriálům. Podle jednoho komiksu totiž vznikly dva různé seriály, každý v jiné zemi. My přeložili verzi ze země A, načež nám někdo napsal, že chce přeložit verzi ze země B, tak jestli by mohl použít náš překlad a jen to přečasovat. Odpovídat mu, že to asi opravdu netočili podle stejného scénáře, byla docela lahůdka. A víte, že podobné maily občas chodí i nakladatelům, kteří sem tam neodolají a reagují na ně formou otevřeného dopisu? Pokračování textu Otevřené dopisy autorům a šokovaní nakladatelé