Léto je tady! A protože poslední dny nebylo počasí žádná sláva, máme pro vás tradiční porci knížek, které jsme přečetli nebo číst chystáme…

Opět jednou po měsíci tu máme přehled, jak jsme na tom se čtením, doporučeními a tak vůbec. Pojďme tedy na to.

Sikar Alice isn’t Dead jsem dočetl, pak z druhých Legend české fantasy vyzobl konečně po dvou letech novelu Slepý hon (o níž jsem na Světě knihy zjistil z edičního plánu Epochy, že vyjde letos samostatně) a v rámci Klubu konzumentů knižního braku rozečetl Zlověstného muže od Edgara Wallace. Rovnou jsem jedním šmahem vzal i jednohubky z tohoto klubu, konkrétně scénář k jednoaktovce Přerušené představení a opravdovou miniaturu O Popeláčkovi. …

Je tu další měsíc a další knihovnička. Četli jsme knihy české i zahraniční, fantastické i klasiku a tentokrát se ke čtení dostal konečně i Sikar!

Březen je u nás tradičně spojován s knihami: dlouhá desetiletí coby „měsíc knihy“ se v roce 2009 proměnil v „měsíc čtenáře“. Takže otázka je jednoduchá: co jsme tentokrát ulovili my?

Trochu nestálé počasí posledních čtyř týdnů dalo některým z nás víc než dost příležitostí zůstat doma a v klidu si číst, ať už se jednalo o sněhobílé závěje v porcích víc než vrchovatých, mrazivé větry a zledovatělé cesty nebo pošmourné a propršené dny. Některé z nás zase o veškerý čas připravilo, protože se postaralo buď o nemoci nebo o prodloužený čas strávený na cestách. Tudíž je nasnadě otázka: co jsme přečetli …

Je to tak, poslední letošní pohled do našich knihovniček je tady! Jaké knihy tedy na Vánoce doporučujeme, popřípadě prostě čteme?

Polovina měsíce je tu a to jako obvykle znamená již tradiční pohled do našich knihovniček. Jak jsme na tom byli tento měsíc?

Cirrat Co? Já… nic. Pořád pokračuju v srpnovém Marshallovi McLuhanovi, když zrovna netlumočím a mám dlouhou jízdu autem, pouštím si Stoletého staříka, který vylezl oknem a zmizel (když tlumočím, leze mi na nervy, pokud na mě něco mluví i po práci). Dokonce jsem byla i na CONiáši! A protože jsem nedočetla ani nedoposlouchala nic nového, můžete se alespoň pokochat, co jsem si všechno přitáhla domů. Ano, člověk prostě nepřestane kupovat …